Dozrál opravdu čas pro Jinou stranu?

Není koho volit. Všechny stávající strany zklamaly. Současným aktivním politikům nelze věřit a většina těch nových a těšících se, prahne po moci a penězích. Realistický program nepředkládá nikdo. Je opravdu čas pro Jinou stranu?

www.andrejkostic.com 2010

Mělo by to být jednoduché. Předložit lidem jednoduché rozumné kroky, které povedou k zjednodušení života člověka. Jednodušší život člověka. To je základní poselství, které by mělo být adresováno od nějaké Jiné strany směrem k voličům a naopak.

A co kromě toho? Už ve slavném filmu Věry Chytilové postava, kterou zahrál Jozef Króner prohlásila: Nejdůležitější co člověk má, je svoboda. A svoboda by měla být nedotknutelná a nezpochybnitelná. Svoboda jednotlivce, svoboda rodiny, svoboda obce či města a svoboda celé země. Svoboda slova i svoboda přesvědčení. Svoboda na internetu i mimo něj. A k ochraně svobody by měli být lidé vychovávání a vzděláváni.

Dále už je to věcí diskuse, ale já osobně si myslím, že stát by měl být levný. Proč by mělo být ministerstev více než 10? Proč by měla mít ministerstva více než 200 zaměstnanců? Proč by měla kvůli každé dotaci vznikat nějaká instituce? Proč by vůbec měli existovat nějaké dotace?

Přestože by měl stát být levný, tak nemůže fungovat zadarmo. A proto je potřeba nějakou jednoduchou formou zajistit ufinancování státu. Proč by nemohla existovat pouze jedna daň? Proč by tato daň nemohla v sobě zahrnovat platby státu, penzijnímu systému i spolufinancování ve zdravotnictví a případně školství? Proč nemůže být pouze jedna sazba DPH? Proč musí být takové množství výjimek? Proč nemůže existovat funkční systém státní pokladny s možností přístupu k individuálnímu účtu? Proč musí mít stát na výběr veškerých daní a poplatků tolik zaměstnanců, které ve své podstatě celý systém spíš znesnadňují, komplikují a prodražují? Proč není možné v době internetu a datových schránek organizovat jakékoliv nákupy v oblasti veřejné správy formou transparentních elektronických aukcí a tendrů?

V oblasti jednoduššího života je dříve či později nutné zodpovědět i na tyto otázky: Komu, kolik a jak platím za služby v zdravotnictví? Komu, kolik a jak platím za služby ve školství? Proč nemohu pomoci svým babičkám a dědečkům tak, aby to stát stálo méně a já za to tím samým státem nebyl sankcionován? Proč nemohou děti pokračovat v budování úspor svých rodičů? Proč jejich celoživotní důchodové úspory po jejich smrti ukradne stát? Proč máme městské policie bez pravomocí a bez schopných lidí a techniky? Proč máme předražené veřejnoprávní instituce? Proč doplácíme na České dráhy a přitom nemůžeme rozhodnout o tom, kam se o víkendu vláčkem podíváme? Proč nemůžeme jezdit lodí z Prahy do Hamburku?

To jsou otázky, které si žádají odpovědi. A já jsem přesvědčený o tom, že by je mohla zodpovědět spolu s Vámi nějaká Jiná strana. Myslí si to ještě někdo jiný? Dozrál opravdu čas pro Jinou stranu? Je reálné zvolit nějakou Jinou stranu už v letošních parlamentních volbách? Já jsem připraven. Přidá se někdo?