...tak dej cihlu k cihle, a pusť se do stavebního podnikání. Najdi si nějaké nemehlo, případně celé jejich stádo a učiň je politikem. Komunálním, regionálním, celostátním. Funguje to v ČR i v Německu.
Právě otevíraná úžasná stavba labské filharmonie v severoněmeckém Hamburku stála místo plánovaných 78 milionů EUR nakonec 790 milionů EUR. Stavba se pochopitelně i o pár let protáhla. V blízkosti bývalého východoněmeckého letiště v Berlíně – Schonefeldu se už véce než 10 let staví a průběžně téměř otevírá a zase zavírá nové mezinárodní letiště Berlin. Nikdo se v současnosti neodváží odhadnout, kdy se tao megastavba dokončí, případně i otevře. A už vůbec nikdo ani šeptem neřeší, kolik celá ta sranda bude stát. Ale nemusíme jezdit k sousedům do Německa. I v ČR se daří, když se chce. Velmi hezké příklady najdeme například v severozápadních Čechách. Pohyblivá dálnice D8, mloky, čolky a jinými pišišvory zamořené Labe, které nedovoluje postavit jez, silnice vedle silnice vedoucí vedle silnice odnikud nikam v blízkosti bývalého žateckého letiště a podobně. Všechny tyhle stavby mají společné to, že se tváří jako dobro a přitom pouze maskují lumpárny.
Celé to funguje tak, že se na nějaké společenské akci pár lidí (říkejme jim například kalifát) společensky unaví a zatímco ti silnější jedinci odejdou kamsi souložit, pár zasvěcených se dohodne na tom, jak pumpnou rozpočet obce, kraje, státu nebo Evropské unie a kdo kolik do své trhuličky (měšec je přiliš malý) dostane. Vytvoří se dvě až tři konkurenční stavební firmy (ty chytřejší používají pojem holding), vyberou se nějací toho času souložící jedinci lojální kalifátu do jednotlivých politických seskupení a potom už se počká pouze na volby. V nich vyhraje kdokoliv (kdyby se dalo zrušit volební právo nevyzpytatelných voličů, tak by to bylo lepší) a sestaví se koalice. Ta potom dosadí zaměstance kalifátu na posty nutné pro zadavatele a hodnotitele projektů a výběrové komise se sestaví tak, aby v nich měl kalifát převahu. Pokud je kalifát šikovný, může takhle vesele žít spoustu let, tak jako v Hamburku či Berlíně.
V ČR se svého času do podobné hry nešťastnou náhodou zamíchali i lidé z prokuratury (dojemně nazývané státním zastupitelstvím) a od soudů. Naštěstí i tito jedinci se rádi společensky unavují, velmi nákladně rekreují či sportují a v neposlední řadě rádi souloží. Pro kalifát to tudíž nebyl řiliš velký problém, zaměstnant i těch pár lidí a pokroucený systém se napravil. Kalifát obětoval pár jednotlivců, kteří si to odseděli (nikoliv zadarmo) a jede se dál. V severozápadních Čechách pouze nešťastnou náhodou jednomu zaměstnanci nezaplatili odškodné a do spárů jakýchsi paragrafů se dostali i něktří kalífové. Tato nešťastná událost se jistě brzy vysvětlí a karavana kalifát potáhne dál.
I v České republice si milovníci vážné hudby zaslouží desetkrát předraženou filharmonii. Kalifát nám ji jistě brzy dopřeje. Pořád je z čeho krást.
